Autorskoprávní ochrana

Obrázek složené závorky

Klíčovým termínem je zde autorské dílo, které může představovat dílo literární, umělecké nebo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora (fyzické nebo právnické osoby). Autorské právo zajišťuje automatickou ochranu pro autorské dílo, které musí být vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (i podoba elektronická je dostačující). Není zde podmínka povinné registrace díla. Pod ochranu autorského zákona spadá jak dílo dokončené, tak jeho části v průběhu tvorby, včetně názvů.

  • Dílo bývá často doplněno symbolem ©, jenž je odvozen z anglického překladu „copyright“;
  • K dílu náleží práva majetková a osobnostní, která jsou nepřevoditelná;
  • Za autorské dílo nemůže být považován námět, myšlenka, postup, princip, metoda, teorie, vzorec, pouhý údaj sám o sobě, denní zpráva, objev nebo statistický graf;
  • Majetková práva trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti.
Žlutý paragraf

Autorská práva

  • Jak již z názvu tohoto institutu vyplývá, autorská práva k autorskému dílu náleží výhradně autorovi.
    Některá autorská práva, konkrétně práva osobnostní, dokonce smrtí autora zanikají a nepřechází ani
    na jeho dědice nebo právní nástupce. Autorských práv se dále není možné vzdát a ani je převést na
    jinou osobu. Namísto převodu autorských práv je však autor oprávněn poskytnout dalším osobám
    licenci, kterou lze přirovnat k nájmu nebo výpůjčce. Nejedná se totiž o převod autorského práva ve
    stejném smyslu, jako lze převést například byt či auto. Naopak i v případě poskytnutí licence autor
    stále zůstává držitelem autorských práv a jiné osobě pouze umožňuje jejich užívání.
  • V případě, že zaměstnanec vytvoří za účelem splnění svých zaměstnaneckých povinností vyplývajících
    z pracovního nebo služebního vztahu dílo, označuje se toto dílo za dílo zaměstnanecké. Oproti
    běžnému autorskému dílu, u kterého obvykle figuruje pouze jedna osoba, a to autor, u
    zaměstnaneckého díla vystupuje dále i zvláštní osoba – zaměstnavatel. Zaměstnavatel je oprávněn
    vykonávat na místo zaměstnance vlastním jménem a na svůj účet zaměstnancova majetková práva
    k dílu, přičemž se dále také předpokládá, že zaměstnanec zaměstnavateli udělil svolení k zveřejnění,
    úpravám, zpracování včetně překladu, spojení s jiným dílem a zařazením zaměstnaneckého díla do
    díla souborného, jakož i k tomu, aby uváděl zaměstnanecké dílo pod svým jménem. Tento výčet však
    může být upraven dohodou mezi autorem + (zaměstnancem) a zaměstnavatelem. Z tohoto důvodu Vám
    doporučujeme zařadit do pracovních smluv a dohod o provedení práce či pracovní činnosti
    ustanovení, které bude upravovat alespoň následující otázky:
    • Oprávnění zaměstnavatele postoupit výkon majetkových autorských práv k zaměstnaneckým
      dílům na třetí osoby;
    • Svolení zaměstnance k výkonu některých osobnostních autorských práv zaměstnavatelem;
    • Právo na dodatečnou odměnu zaměstnance;
    • Právo zaměstnance na poskytnutí licence při nevykonávání autorských práv zaměstnavatelem;
    • Obchodní firma či jméno, pod kterým budou autorská díla na veřejnost uváděna.
  • V praxi však může nastat také situace, kdy má jedna strana zájem o vytvoření díla, avšak nevytvoří ho
    sama, ani prostřednictvím svého zaměstnance. Jedná se především o případy, kdy je dílo vytvořeno
    na základě smlouvy o dílo (na objednávku). V takovém případě není postavení objednatele
    autorského díla tak silné, jako postavení zaměstnavatele. U díla vytvořeného na objednávku zákon
    pouze předpokládá, že zhotovitel díla poskytl objednateli licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy.
    K užití autorského díla nad rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze v případě, že se
    zhotovitelem uzavře licenční smlouvu.
  • Na situaci, kdy se na tvorbě díla podílí více autorů, je možno nahlížet více pohledy. V případě, že k
    vzniku autorského díla přispívá společnou tvůrčí činností více autorů a jejich jednotlivé příspěvky
    nejsou způsobilé samostatného užití, ale lze je od sebe odlišit, se budou tyto osoby označovat za
    spoluautory. Nicméně pokud pod vedením a z podnětu vedoucí osoby vznikne dílo, které je na
    veřejnost uváděno pod jejím jménem, ačkoliv k jeho vzniku přispělo více autorů příspěvky, které opět
    nejsou schopné samostatného užití, bude se toto dílo označovat za dílo kolektivní. Hlavním
    odlišovacím znakem mezi těmito dvěma případy je tedy podnět a vedení jiné osoby. S dílem
    kolektivním se však zachází stejně jako s dílem zaměstnaneckým, a to i v případě, že bylo vytvořeno
    na objednávku. Vedoucí osoba je tedy považována za zaměstnavatele a náleží jí ke kolektivnímu dílu
    veškerá oprávnění, jako v případě zaměstnaneckého díla.
  • Na tato pravidla se však vztahují dvě výjimky. První výjimkou je, že počítačové programy a databáze,
    jakož i kartografická díla, která nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká díla i tehdy,
    byla-li autorem vytvořena na objednávku. Software tedy nemůže být autorským dílem vytvořeným
    na objednávku a v případě, že na jeho vzniku bude spolupracovat vícero osob, se bude jednat o dílo
    zaměstnanecké a objednateli (zaměstnavateli) budou podle toho náležet oprávnění ze
    zaměstnaneckého díla. Druhou výjimkou dále je, že díla audiovizuální a audiovizuálně užitá nejsou
    díly kolektivními.

Nevíte si rady?

Rádi pomůžeme váš nápad ochránit
Potřebuji poradit